čtvrtek 21. března 2013

Menší krize

Asi nemůže být vše pořád tak růžové a ideální. Začátek týdne začal stejně skvěle, jako skončil ten předchozí. Jen v úterý večer při stovce jsem měla veliký hlad i po posledním jídle. Snědla jsem o 3 špaldové chlebíčky k večeři víc než jsem měla v plánu. No co, to se svět nezboří, nijak jsem se tím netrápila. Jenže včera jsem se už ráno vzbudila s takovým divným pocitem. Jelikož jsem musela jet brzo do práce do Prahy a necítila jsem se ve své kůži, odložila jsem naplánovaný ranní trénink. Tašku na cvičení jsem si vzala s sebou v naději, že se večer dokopu do posilovny po práci. I přesto, že mám vyzkoušené, že tyhle večerní tréninky mě nebaví a většinou tomu ani moc nedám i když bych chtěla. Pro mě je doba na cvičení ráno nebo dopoledne. Jindy to už pak není ono. Dopoledne jsem se už cítila o moc lépe. Měla jsem třístovku, takže jak jsem se už pořádně najedla, tak mi to udělalo dobře. Ale odpoledne na mě padl zase nějaký splín, únava či co. Možná v tom byla i trochu výčitek z vynechaného tréninku. Dala jsem si o pauze v práci ještě aspoň zadek. A šla jsem si koupit boty na vyšším podpatku na pózování. V práci jsem skončila už v šest, takže jsem byla v osum zase v Plzni. Byla jsem úplně vysátá. Snědla jsem všechno jídlo co jsem měla s sebou bez větších problémů. Úplně jsem cítila, jak potřebuje tělo dobít. Když jsem přišla domů byl u nás i táta, tak jsem mu udělala čaj a dala k tomu kus jáhlového koláče, co jsme měli od snídaně. Zmohl mě ten splín, chutě a potřebovala jsem si prostě "osladit život", tak jsem si vzala kousek taky. A pak druhý, třetí a ještě zmrzku z banánu. No jo, ani já nejsem dokonalá. Ale hned mi to udělalo dobře na duši :-) Ještě že mám doma jen samé zdravé a nízkotučné věci! Před spaním mě trochu hlodalo svědomí, že jsem porušila dietu a vynechala trénink. Měla jsem totiž i takový pocit ztráty motivace.
Ale ráno jsem se už vzbudila s úplně jinou náladou a dnešní trénink se Zdenou mé zase vrátil do hry! Trénink byl super. Ještě jsem si navíc dala 30 minut kardio na eliptickém trenažéru a celkově mě to nabylo skvělou náladou. Hlavně mě dnes i trenérka s Terkou (provozní fitka) chválily, že už jsou na mě vidět výsledky a vypadám dobře. I pózování mi šlo a cítila jsem se při něm sebevědomě. Zase jsem se utvrdila v tom co chci a co je pro mě důležité. Holt prostě někdy přijdou chvíle slabosti, únava a úpadek motivace. Důležité je se tím netrápit, dopřát si odpočinek a nelámat to přes koleno. Měla bych hlavně víc dbát na spánek a chodit dřív spát.
Už se na zítřejší trénink těším. To si dám ramena a ruce místo toho včerejška. Jen jsem si vlastě prohodila dny, takže se nic tak hrozného nestalo. A v neděli mám od trenérky naordinovaný "povinně" dlabací den. Takže aspoň zase ukojím chutě a nenažrané buňky :-) Prý do sebe mám naládovat cukrů co se do mě vejde :-D Dneska jsem měla nulu a zítra i pozítří bude výjímečne 100 a 100. A v neděli ta žranice :-) Aspoň si pak budu zase užívat dietu.

Žádné komentáře:

Okomentovat