úterý 31. března 2015

Jdu si svojí cestou...

Ahooojky moji zlatí, co mě sledujete! Víte, že vás mám moc ráda? Sice vás vůbec neznám a ani netuším, kdo teď sedí u obrazovky počítače, tabletu, mobilu,... ale vím, že tu se mnou jste, čtete moje články a podporujete mě. A to pro mě moc znamená! Kdykoli napíšu článek, přidám příspěvek na instagramu nebo facebooku, hned netrpělivě očekávám reakce :-) Ať je to jídlo, moje progressové fotky (nic jiného skoro nepřidávám :-D), vždycky mě potěší každá vaše reakce. Ani nevíte, jak moc velkou radost mi udělá každý like nebo komentář.



Fitness je hlavně o motivaci. Motivace je základna pro veškeré konání a bez ní by nebylo nic. Je to motor, který vás žene vpřed. Nutí vás makat dál a dál, víc a víc, dodržovat stravu, jít ráno na kardio, na trénink, udělat ještě jednu sérii, ještě 5 opakování, vstát brzy ráno, chystat si krabičky,... Prostě dělat všechny ty malé drobné věci, které v celkovém součtu vedou k ohromujícím výsledkům. Proto je důležité hledat motivaci každý den a čerpat z ní veškerou sílu.
A mojí největší motivací jste vy. Bez přehánění. Můj blog nemá tisícovou návštěvnost každý den, na sociálních sítích také nemám desetitisíce fanoušků jako třeba jiné fitnessky. Ale to vůbec nevadí. Protože já zbožňuju každého jednotlivého z vás a i kdyby vás bylo třeba jen 10, má to pro mě ohromný význam. Cením si toho, že ve mě věříte, že jsem pro vás inspirace a že vám moje aktivita pomáhá na vaší cestě ke lepšímu a spokojenějšímu životu. Láska je tu od toho, aby se šířila :-)

To jen tak na úvod, malé vylití srdíčka :-)

Příprava na soutěže je v plném proudu. Zbývá už jen 4 a půl týdne. A to jako vždy uteče jak voda. A jak se mi daří? Řekla bych, že dobře! Výsledky vidím každý týden a mám z nich radost. Mrkněte, jak jsem na tom za těch 7 týdnů mákla:



Jsou dny, kdy mám chuť se na to vykašlat. Kdy mi přijde, že se vůbec nic neděle a i když makám, nevidím výsledky. A někdy je to jen v mé netrpělivé hlavě. Ale pak se podívám na tyhle fotky a vím, že všechno jde tím správným směrem a motivuje mě to pokračovat dál.


Změnil se také můj přístup k přípravě a soutěžním celkově. Už nepřemýšlím tak, že se chci dostat do nejlepší formy a jsem ochotná pro to udělat cokoli. Mám větší priority, kterými jsou moje duševní pohoda a především fyzické zdraví. Za celou dobu, co závodím, jsem se zajímala o různé přístupy jak u nás, tak v zahraničí a sama na sobě mnohé vyzkoušela. Vyzkoušela jsem si i hodně extrémní diety jako CKD, sacharidové vlny s pěti 0 týdně a 3,5 hodiny kardia denně a taky naopak pořádnou objemovky, kdy jsem jedla spoustu sacharidů a tuků a vyjedla se během 3 měsíců o 11kg. Patřím prostě mezi ty lidi, co si potřebují všechno "osahat" a vyzkoušet na vlastní kůži. A za každou tu zkušenost jsem vděčná a nelituju jí. Ale dělám to hlavně proto, že hledám tu správnou cestu sama pro sebe.
Ve výsledku jsem zjisila, že neexistuje žádný zázračný přístup, dieta, tréninkový systém. Ale pouze nalezení rovnováhy, klidu a víry. Zní to možná trochu zvláštně a možná si řeknete, co klid a vírá má společného s fitness nebo závoděním. Já to hned objasním...

Čím déle jsem v tomhle světě, poznávám nové lidi a víc a víc začínám poznávat, jak to všechno funguje, odhaluju u lidí podobné vzorce. Stejně vzorce, které jsem objevila i u sebe. Lidi dřou, drží přísné diety a snaží se být nejlepší. Dát do toho všechno, aby na závodních prknech zazářili. Dávají tomu veškerou energii a nehledí moc na to, co to dělá s jejich tělem, jaký vliv má příprava na jejich zdraví a jak se to odrazí v budoucnosti. Jejich pozornost je zaměřená na jediný den, případně několik po sobě jdoucích soutěží.
Ale pak přijde "off season". Už není třeba tak dřív, je to všechno za nimi. A oni potřebují ze všeho nejvíce odpčinek. S tímhle obdobím přichází kila navíc, protože logicky, když už člověk nemá takový výdej a omezený příjem, tělo na to zareaguje. A hlavně potřebuje napravit všechny škody. A většinou člověk ne jen, že přidá na množství potravy, ale taky si rád na něčem smlsne. Někdy i docela často. A pak přijde znovu příprava na závody a znovu to musí všechno dolů, znovu ten dril a tak pořád dokola.
Neberte to špatně. Neházím všechny do jednoho pytle a ani nikoho neodsuzuju. Mluvím tu i o sobě samé! A měla jsem možnost seznámit se už s hodně závodníky a osobně si s nimi popovídat a řeknu vám, že každý do jednoho to mají takhle.
Pokud jste to nezažili, pravděpodobně ani nemáte možnost se o tom dovědět, protože s tímhle se na sociálních sítích nikdo až tak moc nechlubí. A když už něco vytáhne, nikdy to nepopíše a nepřizná takové, jaké to opravdu je. Ono to totiž není nic příjemného.

Proč o tom ale vlastně mluvím a kam se tím vším chci dostat? Soutěžení mě baví, je to skvělý adrenalin, vše kolem příprav je takové akční. To jak se vaše tělo mění je fascinující, jste středem pozornosti, připadáte si nepřekonatelní. Na pódiu záříte jako hvězda v krásných, nádherných bikinách s dokonalým make-upem, účesem a snědou pokožkou. Diváci vás sledují, fotografové fotí. Všichni vidí, co jste dokázali. Jak se vaše dřina zúročila. Lidé vás obdivují a fandí vám. Ano, je to krásné. Ale co dál? Jakou daň si tohle všechno bere?

Pro těch pár chvilek slávy musíte obětovat fůru času, peněz a bohužel i zdraví a psychickou pohodu. Musíte se těžce vypořádávat s tím, jak se cítíte, když nejste zrovna ve formě. Protože jak jednou vidíte své tělo v "dokonalém stavu", stanete se na tom závislí a nic jiného pak už nechcete přijmout. Nedej bože, když po závodech přiberete třeba 5 kilo a máte celulitidu na zadku. Každá druhá ženská by vraždila za vaši postavu v "off season", ale vy máte problém podívat se do zrcadla ve spodním prádle.
A tomuhle se nedá vyhnout. Věřte mi, i když budete po soutěžích opravdu zodpovědní a budete se hlídat, co to jde (což málo kdo dokáže, jsme jenom lidi), stejně něco přiberete.

Takže ano, soutěže jsou krásné, ale není to všechno. Před dvěma roky, jsem si řekla, že to chci vyzkoušet. Prostě to byl můj sen a chtěla jsem si tenhle zážitek odškrtnout ze seznamu věcí, které chci v životě dokázat. Odškrtnuto - 1x, 2x, 3x, 4x a teď mě to čeká ještě nejspíš 4-5x. Je to úžasné, když vidíte, jak se pořád zlepšujte a každou sezónu jste skoro k nepoznání. Ty pokroky jsou závislost! Ale nikdy nebudete mít dost. Nikdy to neskončí. Nikdy nebudete spokojení, pořád se jen budete porovnávat s ostatními. O tom soutěže přece jsou. O porovnávání v tom, kdo je lepší. Budete chtít vyhrávat a být nejlepší.
Ale já si tak říkám, jsou šťastné ty vítězky soutěží v bikini fitness? Ano, na fotkách vypadají krásně a šťastně. Doslova září! Ale jsou uvnitř opravdu šťastné každý den? Mě třeba někdy jen stačí jít ven s manželem a s naším pejskem. V teplákách, mikině, nenalíčená, držet ho za ruku a jsem celým tělem i duší nejšťastnější na světě. Být šťastná je můj cíl. Cítit se šťastná každý den. A přinese mi to soutěžení v bikini fitness?

A teď už se konečně dostávám k pointě... Soutěže jsem si vyzkoušela, užila si to a teď na jaro ještě naposledy naplno vychutnám. A pak už budu chodit na závody jen z pohledu diváka a budu si to náramně užívat s nějakou dobrotou v ruce :-)
Vážím si sama sebe a připadám si dokonalá už teď. Možná to pro někoho je nepřijatelné, že se takhle vyjadřuju a bude si o mě myslet, že jsem namyšlená. V dnešní době se tohle neříká. Ale já si myslím, že by to přesně takhle mělo být! Člověk by se měl mít rád, takový jaký je. Nechci se s nikým porovnávat. Nemám to zapotřebí. Každá ta dívka na pódiu je dokonalá a krásná a nějaké umístění, které určují rozhodčí, na tom nic nemění. Nechci je ani vnímat jako soupeřky a snažit se je předhánět. Naopak, chci na ně být pyšná a mít radost, že je více takových žen, které se o sebe starají, chtějí být krásně a něco pro to dělají.

Miluju svůj život, miluju svoje tělo a jsem nesmírně šťastná, že můžu dělat to, co mě tolik baví. Ve fitness jsem se skutečně našla a zbožňuju každou jeho součást - tvrdé masochistické tréninky, upocené karido, brzké vstávání, chystání jídla, počítání živin, sledování výsledků... prostě VŠECHNO! Každý den vyskočím z postele a nemůžu se dočkat, až se do toho zase vrhnu jako každý předchozí den... ALE! Chci být zdravá a dělat pro své tělo to nejlepší. A to se soutěžením prostě dohromady nejde. Chci být celý rok ve formě a vypadat skvěle. Nemusím být vyrýsovaná na kost. Chci vypadat zdravě a být motivací pro ostatní. Chci jíst pestře a hodně :-D Ne se trápit dietami - fyzicky ani psychicky.

Jako svoje životní poslání jsem si zvolila pomáhat ženám a dívkám najít vlastní krásu a milovat se bezpodmínečně. Tak jako jsem se to učila já. Cítit se sebevědomě a silně. Chci jim ukázat, jak se o sebe dobře starat, jak se stravovat. Že to není vůbec o hladovění a odpírání! Ale o radosti a souladu s vlastním tělem, s vlastním já.

A já jim chci být tím nejlepším příkladem a vzorem. A ušetřený čas, který bych věnovala soutěžní přípravě, chci věnovat právě jim, VÁM! A v neposlední řadě svému manželovi, rodině, cestování, vzdělávání,.. čehož bych se jinak musela vzdávat.

A tím jsem začala už teď v soutěžní přípravě. Zkoušela jsem se radit s trenéry, kteří mi zase radili jen to, co už znám. Omezit tuky na minimum, sacharidů velmi poskromnu a jen kardio a kardio.

To jsem ale nechtěla už přijímat. Bylo by to pro mě selhání a zklamala bych sama sebe. Vím, jak to jde "snadno". Nasadit "nuly", šlapat na kardiu a kila lítají dolů jedna dvě. Já mám velkou vůli a tohle bych zvládla. Tak jako jsem to zvládla už mnohokrát. Ale já jsem nedodržovala poctivě 4 měsíce reverzní dietu, se kterou jsem dostala svoje tělo opět do pohody a zlepšila si kapacitu metabolismu, abych se teď zase dostala na začátek. Jen kvůli pár chvilkám na pódiu. To tedy ne.

A teď jsem u té rovnováhy, klidu a víry. Tyhle 3 aspekty je mnohem MNOHEM těžší zvládnout, než dietu a tréninky. Ale výsledky jsou mnohem mocnější. Já jsem se rozhodla pro tuhle cestu, která mi dávala větší smysl. Rozhodla jsem se opustit názory a příkazy všech trenéru a nechat se vést svým úsudkem, pocitem a důvěřovat svému tělu a celému procesu.

ROVNOVÁHA

Nic ze svého jídelníčku nevyřazuji, ani druh potravin ani druh živin. Ale naopak, volím potraviny, které jsou zdravé a zároveň pro mě nejchutnější a jím velice pestře.

Jím bílkoviny, sacharidy i tuky - každý den! Ze sacharidů volím celozrnné cereálie - ovesné vločky, jáhly, rýži, batáty, luštěniny, zeleninu, ovoce,.... Z tuků oříšky a oříšková másla, avokáda, za studena lisované oleje,... z bílkovin rostlinné zdroje jako proteinové prášky, tofu, seitan a také domácí vajíčka.

Dneska už by toho bylo moc. Příště přidám článek více zaměřený na mou skladbu jídelníčku. Ale jak moje jídla vypadají, můžete vidět na facebooku nebo instagramu, kde přispívám hodně často.

Nijak drasticky nesnižuju příjem. Jen tolik, kolik je potřeba. Ve stravě jsem ale důsledná a zdravý, vyvážený jídelníček mám každý den. Nepotřebuju žádné "cheat days".

KLID A VÍRA

Výsledky se nedostavují bleskovou rychlostí. Odborníci a zkušení trenéři mi doporučují úplně jiný přístup a já nemám žádnou záruku, že přípravu stihnu a zvládnu. Ale doufám v to a věřím. Věřím, že když svému tělu budu důvěřovat, chovat se k němu šetrně a s úctou a všechno dodržovat, výsledky se dostaví. A nemusím si kvůli tomu drancovat zdraví a svoje tělo znásilňovat. Věřím mu a věřím i sobě, že mám dostatek znalostí a zkušeností, abych si uměla udělat výživový plán sama.
Někdy je to těžké a mám i slabé chvíle. Ale proto se snažím najít klid a uvědomit si, že nejde o život a že nejde vlastně vůbec o nic. A i kdyby to nevyšlo, to o co se snažím, má mnohem větší hodnotu, než jen vyrýsovat za X týdnů. Chci prostřednictvím téhle svojí zkušenosti ukázat ostatním, že to jde i jinak. Zdravěji.
A také nemyslím, jen na to, jak budu vypadat na pódiu, ale beru v potaz i to, co bude následovat, až soutěže skončí.

No už jsem vás zahltila až až :-) Jestli jste došli až sem, tak si toho moc cením! Nevím, jestli tenhle článek bude pro někoho přínosem, ale dlouho jsem v sobě tyhle myšlenky a úvahy nosila. A když už je tohle můj deníček, tak proč je sem nevypustit. Minimálně to pomohlo mě si vše urovnat a hodit černé na bílé.

Mějte se moc krásně a příště slibuju nějaký víc obrázkový a receptový článek :-)

S Láskou
Vaše Katy

19 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

krásně napsaný! vystihla jsi přesně to, nad čím přemýšlím už dlouho :)

Lucie řekl(a)...

Souzním :) Přeji hodně štěstí na cestě! To nejlepší jsi ale už objevila ;-) Je radost to sledovat... Lucie

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Katko..Myslím, že Tvé rozhodnutí je správné a fandím Ti :) Chci se zeptat, píšeš, že si jídelníček děláš sama..už tedy nespolupracuješ s Brittany? Bára

Anonymní řekl(a)...

uzasne napisane, presne toto som potrebovala pocut...honbou za niecim si zial ani nevychutname to vytazstvo a chvilkovy pocit stastia na podiu..

Miruška P řekl(a)...

Nádherný článek...Myslim, že zdraví a vnitřní pohoda, klid je strašně důlěžitá a čim víc sleduju fitness svět, tím víc si všímám, jak jsou záývodníci/e nemocní, nemyslím zranění, ale spíš samá antibiotika...člověk by si řekl, jsou to sportovci, musí mít perfektní imunitu, ale když se na to podívám z hlediska zdravotníka, tak nedostatečný příjem všech živin se někde podepsat musí...což je vážně smutné :( Já sama jsem prošla různými stravovacími "plány"/PPP - od nejezení, po vyloučení tuku úplně ze stravy, po low carb diety(což trvalo pár let a dostala jsem se na 15% tuku) až do dneška, kdy mám s jídlem pořád problém, protože se nemůžu dokopat k tomu jíst dostatečně (5x týdně vzpírám) a pak se prostě lidově přežeru...a váha mi teď prostě lítá a já v tom neumím najít systém..co bys mi poradila? jak najít ten režim, kdy nebudu potřebovat žádný cheat days a budu sama se sebou spokojená? Jinak ti moc držím pěsti a věřim, že jdeš správnou cestou!

Anonymní řekl(a)...

Tohle všechno se mi honi hlavou ted - před prvními závody.. Kardio, kardio.. nuly, nuly.. ale co bude potom? :/ život není jenom o pár minutach na pódiu..

Anonymní řekl(a)...

Z toho celého i tebe jde vnitřní klid, drž si ho dál, ať jsi pořád takhle krásně šťastná a uvědomělá :).

Petr Duchoň řekl(a)...

Po namáhavém dni krásné počtení na dobrou noc. Máš můj obdiv, jaké děláš pokroky na cestě životem.

Wendy Neverland řekl(a)...

Držím palce, jsi skvělá. :))

Anonymní řekl(a)...

Krásný článek. Souhlasím s tebou a moc ti fandím. Zároveň ale i obdivuji bikini fitness závodnice za to co dokázaly, vím že cesta na pódium není snadná :) Ale všeho s mírou, pokud se člověk honí za něčím i přes své zdraví, není to dobře. Těším se na další tvé články, Ivana :)

Éthique v. řekl(a)...

Krásný, přeju i do budoucna vnitřní pohodu :) Život není o tom, hnát se za co nejnižším procentem tuku v těle. Nejen, že to pro tu tělesnou schránku není zdravé, ale člověk se musí stále s někým porovnávat a to může pěkně pošramotit duši... Ať Ti to takhle vydrží a budu se těšit na více nefitness receptíky ;)

Anonymní řekl(a)...

Ahojky, tak tenhle článek si koment zaslouží :-) BOMBA, takový pořádek v hlavě, uvědomění, zdravý přístup a pozitivní myšlení - tak to má být.. Je na každém z nás, jak si to v hlavě srovná, určí si priority a drží se toho "svého systému". Také jsem téměř denně dřela, silový trénink, kardio, odříkání "normalního jídla", počítání sacharidů, bílkovin, tuků, spíš méně sacharidů raději žádné, z ovoce max citron do vody, potom cheatday a nechutné přejídání...ale výsledky tak nějak nikde..proč?! Myslím si, že tělo už úplně zblblé, mnohdy vyhladovělé, metabolismus zpomalený.. Rozhodla jsem se pro menší pauzu od cvičení (už kvůli nemoci) a pro standardní jídelníček, žádné přežírání, ale ani velké omezování.. Forma zatím není výstavní a vím, že ani dlouho nebude, ale cítím se fajn a do léta času dost :-) Tak moc díky za krásný motivační článek, vždycky dokážeš správně psychicky "nakopnout", a to je nejdůležitější :-) Jen tak dál.. Zdraví Simča
#gotrain

Erik radka řekl(a)...

mluvíš mi z duše! úžasné

ludmila fecurova řekl(a)...

Mám zimomriavky z tohto článku perfektne napísane....Hlavne čo sa týka stravy lebo ja mám v tom dosť chaos lebo každý fitness tréner hovorí o strave niečo iné...Jeden povie drž sacharidové vlny, další povie počíaj si kcal do 1200, ďalší povie počítaj si všetko od bielkoviny cez mäso až po zeleninu, ďalší povie počitaj si iba bielkovinu a sacharidy a tuky drž na minime a človek skúša a skúša stále dookola a potom je z toho iba nervózny, podráždený a nekľudný ale nikto ti nepovie maj hlavne kľud, pohodu a maj rada samu seba...Chleba by som už.konečne držať jednu stravu a nie stále niečo iné...Je to tažké a to nejdem ani na súťaž hahhaha

Kateřina Blažčíková řekl(a)...

Děkuju :-* Zastav se... Přestaň se za něčím honit a naslouchej potřebám svého těla. Dej mu čas, respektuj ho a dej mi lásku a péči. Vše ostatní se srovná samo.

Kateřina Blažčíková řekl(a)...

Vážím si tvé podpory! :-) Brittany mě hodně naučila, ale zase nastal čas jít dál ;-)

Kateřina Blažčíková řekl(a)...

Nemá smysl, abych odpovídala každému zvlášť, protože bych se opakovala. I když bych to udělala moc ráda! Vaše slova mě dojímají a zasahují hodně hluboko. Dáváte mi spoustu energie a síly. Patří vám jedno moje velké a upřímné DĚKUJI! <3

Michellka Star řekl(a)...

Ahoj Katy, krásný článek a bohužel v dnešní době i hodně aktuální. Dnes se vyrojilo hodně fitness nadšenců a holek, co si chtějí vyzkoušet postavit se na podium v bikinách, ale bohužel se z toho ztratil ten prvotní záměr, být zdravý, silný a v pohodě a stal se z toho hon za co nejmenším procentem tělesného tuku. Sama jsem si tím prošla, i když jsem nikdy nechtěla soutěžit, vrhla jsem se do cvičení a všech možných diet (CKD, slow carb, LCHF, IFF, warrior diet, keto, vlny...), zkrátka jsem si na vlastní kůži potřebovala vše otestovat tak jako ty. Když jsem tedy dosáhla pod 10% tělesného tuku a už jsem se necítila dobře ve svém těle, říkala jsem si co dál?! Najdenou vzduchoprázdno, cíl za kterým jsem se hnala a dávala mu vše byl splněn a to mě vyděsilo. Nenapadlo mě nic lepšího, než že se vykrmím o pár kilo a pak se znovu vyrýsuju. Jasně, pohroma pro metabolismus, přesně jak jsi taky zkusila - těch pár kilo navíc najednou nešlo stáhnout ani za nic, naopak váha stále stoupala a já se potácela mezi hladověním a tvrdým tréninkem a záchvatovitým přejídáním. Nakonec jsem se dopracovala do totálního syndromu přetrénování, adrenálního vyčerpání a jisté formy PPP. Z tohohle začarovaného kruhu je dost těžké vystoupit a nejlepší je do něj vůbec nespadnout a nezačínat. Být spokojená se svým tělem a snažit se o změny k lepšímu jen po malých krůčcích a hlavně směrem ke zdraví. Proto jsou takovéto články a přiznání důležitá, třeba to někoho varuje a odradí a nebude se muset potýkat s tím samým. Každopádně jsem teď na podobné cestě jako ty. Zkoušela jsem ještě další triky jak přelstít své tělo (ketoza, egg fast) ale pochopila jsem že tudy cesta opravdu nevede a nepovede. Ze dne na den jsem se tedy před dvěma týdny vykašlala na veškeré omezování a počítání. Jím intuitivně, zdravě, nevyhýbám se ani sacharidům ani tukům a když mám na něco chuť tak si to dám, už žádné cheat days. Možná to může někomu znít banálně, ale pro mě, která by si neplánovaně ani nekousla do mrkve natož do banánu je to velký krok. Cvičit chodím pravidelně, ale když mám ten den pocit, že se mi opravdu běhat nechce a každý krok je pro mě utrpení, netrápím se, slezu z pásu a jdu do sauny. Vím, že do léta asi nebudu mít opět svou ideální postavu, ale o to mi teď opravdu nejde. Chci mít hlavně vše srovnané, být spokojená, štastná a hlavně zdravá. Přeju ti hodně úspěchů a těším se na další články :-*

Anonymní řekl(a)...

Super postřeh :-)

Okomentovat